Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop
aktualizováno: 27.08.2012 10:34:19 

°Alaskan malamute°

 

STANDARD PLEMENE:

Standard FCI č. 243 / 14.08.1996 / GB

ALJAŠSKÝ MALAMUT - ALASKAN MALAMUTE

 
KLASIFIKACE : Skupina 5 - špicové a primitivní psi
oddíl 1 /severští saňoví psi/, bez pracovních zkoušek
 
 
   
 
 
HISTORICKÝ PŘEHLED   Malamut je vynikající saňový pes, který je schopen neúnavně tahat těžká břemena na velké vzdálensti. Pojmenován byl po Eskymácích, kteří žili v ústí Yukonu. Výraz Male označuje skupinu místních obyvatel a mut  osadu nebo vesnici, tzn. že malamut označoval psa patřícího obyvatelům z osady Male. Eskymáci žili tísíciletí se svými psy v izolaci a mohli se spoléhat pouze na sebe. Tak se toto plemeno vyvinulo z polodivokých potomků vlků. Malemuti, nazývaní též Mahlemuti nebo Malemuiti, se na rozdíl od svých příbuzných, grónských Eskymáků
o své psy starali velmi dobře. Přitom na ně byli velmi nároční. Netrpěli jim neposlušnost, projevy agresivity vůči lidem či darmožroutsví už jen z hlediska sebezáchovy.
 
 
 
    Proto se ve věku vhodného na plemenitbu dožívali poze psi, kteří splňovali všechny přísné podmínky. Tak se bez tabulek a bez plemenné knihy vyvinulo plemeno se společnými znaky nejen vzhledu, ale i charakteru.    
    O moderním aljašském malamutovi z literatury víme, že jeho "otcem" byl Arthur Walden. Za svého prvého psa prý zaplatil tři pytle mouky a dva pytle mletého ovsa. Mnohé ze svých malamutů pro polární americké expedice Walden choval a trénoval ve středisku Chinock. Příznivci saňových psů byli tímto plemenem nadšeni a sami začali zušlechťovat především jeho vnější a vnitřní znaky, největší problémy však měli s jeho závodními schopnostmi. Během doby se totiž závody psích spřežení staly velkou módou. V roce 1932 na ZOH v Lake Placid /bohužel to bylo jen jednou na olympijských hrách vůbec/ startoval v jednom spřežení také alj. malamut Gripp of Yukon. Podle něj je vypracovaný povinný plemenný standard . Gripp, který se stal velmi populární, získal ceny nejen na závodech, ale také na zkouškách a výstavách.
                                                                       
 
                   
CELKOVÝ VZHLED A CHARAKTERISTIKA:
 
Aljašský malamut  je největší a nejsilnější plemeno ze severských saňových psů. Je to robustně stavěný pes s hlubokým hrudníkem a silným kompaktním tělem. Z pevného postoje vyzařuje velká aktivita, zájem o okolí a zvědavost.
    Na polštářcích tlap se pohybuje vzpříměně, což působí až hrdým dojmem. Má širokou vzpřímenou hlavu s pozornýma očima, které má umístěny podobně jako vlk, ale s měkkým a laskavým výrazem. Celým svým vzhledem vzbuzuje dojem silného, vytrvalého a inteligentního psa, ve kterém se spojuje fyzický výkon a krása. 
    Tento přátelský, milý pes není určen pro jednoho pána. Nepatří totiž mezi hlídací psy, i když jeho vzhled může vetřelce zastrašit. Je inteligentní, ale od přírody nezávislý. Nenávidí samotu a nudu, proto potřebuje společnost. Miluje život v páru.
    Malamut je velmi vhodný pro rodiny s dětmi, které však musejí být ponaučeny o tom, jak se k němu mají chovat. Vyžaduje citlivý přístup. Výcvik k poslušnosti vytváří mezi psem a cvičitelem dobrý vztah a náklonnost. Většinou se chová jako společenský pes, je výborným společníkem při výletech do přírody. V létě může tahat lehký vozík, v zimě saně s potravinami nebo malými dětmi. Sport je pro něh přirozený způsob aktivity. Malamut je určený k přepravě těžkých břemen, proto ho nemůžeme srovnávat s menším a rychlejším sibiřským hasky. Je ideálním plemenem pro sportovně založeného člověka - milovníka přírody.
 
HLAVA:                                                       
 
 
Široká a hluboká, je harmonických tvarů a elegantní, není hrubá, ale ve správném poměru k velikosti psa. Výraz je jemný a zřetelně vyjadřuje laskavost a přátelskost psa.
Oči: šikmo posazené v lebce. Oči jsou hnědé, oválného tvaru a středně velké. Modré oči jsou diskvalifikující vadou.
Uši: středně velké ale vzhledem k velikosti hlavy malé. Uši jsou trojúhelníkového střihu s poněkud zaoblenými špičkami. Jsou nasazeny široce na vnějších stranách mozkovny ve stejné výšce s horním okrajem oka. Jsou-li vzpřímené, působí dojmem, jakoby odstávaly od hlavy. Vztyčené uši ukazují poněkud směrem vpřed, ale při práci bývají uši někdy složeny k lebce. Vysoko nasazené uši jsou vadou.
Mozkovna: široká a středně klenutá mezi ušima, směrem k očím poněkud plošší a užší. Mezi očima je naznačená čelní rýha. Spojení horní linie mozkovny a horní linie hřbetu nosu tvoří mírný stop.
Tlama: široká a mohutná, v dobrém poměru s velikostí mozkovny, od kořene tlamy po čenich se lehce zužuje co do šířky i hloubky.
U všech barev srsti s výjimkou červené jsou čenich, okraje pysků a okraje očních víček pigmentovány černě. U červených psů je povolena hnědá barva. Světlejší žíhání "sněhového" čenichu je přijatelné. Pysky těsně přiléhají.
Horní a dolní čelist: široké s velkými zuby. Řezáky v nůžkovém skusu. Předkus nebo podkus je vada.
 
 
KRK, HORNÍ LINIE, TRUP:

Krk: silný a mírně klenutý
Hrudník: dobře vyvinutý
Trup: kompaktně stavěný, ale ne příliš krátký
Hřbet: rovný a mírně klesající k zádi
Bedra: pevná a dobře osvalená. Dlouhá bedra oslabující horní linii jsou vadou.
Ocas: středně nasazen a v základně plynule navazuje na linii páteře. Pokud pes nepracuje, je ocas nesen nad hřbetem. Ocas však není zatočen, ani zakroucen proti zádi, ani není huňatý jako u lišky. Ocas malamuta je dobře osrstěn a vzhledem připomíná chochol.
 
 
HRUDNÍ KONČETINY:

Plece: středně skloněné; hrudní končetiny silných kostí a dobře osvalené, při pohledu zepředu až k nadprstí rovné.
Nadprstí: krátké a silné a při pohledu ze strany poněkud skloněné.
Tlapy: podobné sněžnicím, hluboké a uzavřené, s pevnými polštářky tlap, díky nimž vypadají tlapy pevné a kompaktní. Tlapy jsou velké, prsty těsně přiléhající a dobře klenuté. Mezi prsty roste ochranná srst. Tlapy jsou silné a tvrdé, drápy krátké a silné.

PÁNEVNÍ KONČETINY:
 
Zadní končetiny jsou silné a mohutně osvalené ve stehnech, kolena přiměřeně úhlená a dobře skloněná. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny v postoji i v pohybu rovnoběžné s pohybem hrudních končetin, nejsou ani příliš úzké, ani příliš široce postavené. Paspárky pánevních končetin jsou nežádoucí a odstraňují se krátce po narození štěňat.
 
 
POHYB:
 
Krok malamuta je vytrvalý, vyvážený a plný síly. Na svoji velikost a stavbu těla je velmi čilý. Při pohledu ze strany vykazují pánevní končetiny silný posun, který se přenáší dobře osvalenými bedry k hrudním končetinám. Hrudní končetiny získávají silný impuls zezadu, který přenášejí v plynulý dlouhý krok. Při pohledu zepředu nebo zezadu se končetiny pohybují v přímce, ne příliš těsně, ani příliš daleko od středové linie. Při rychlém klusu mají končetiny tendenci pohybovat se blíž k ose těla. Kulhání nebo jakýkoliv krok, který není dokonale účelný a neúnavný, se postihují.

SRST: hustá hrubá srst s hrubými pesíky, nikdy nesmí být dlouhá, ani měkká. Podsada je hustá, dlouhá jeden až dva palce, mastná a vlnitá. Délka krycí srsti i podsady se mění. Srst je poměrně krátká až středně krátká na bocích, její délka roste na plecích a krku, na zadní straně zádi, na zadní straně stehen a ocasu. V letních měsících mívají malamuti srst obvykle kratší a méně hustou. Malamuti se předvádějí s přirozeně upravenou srstí. Trimování je nepřípustné s výjimkou úpravy tlap tak, aby vynikl jejich přirozený tvar.

ZBARVENÍ:
bývá od větle šedé přes střední odstíny šedé až po černou, sobolí a odstíny sobolí až po červenou. Barevné kombinace jsou přijatelné v podsadě a na okrajových částech těla. Jediná jednotná povolená barva je celá bílá. Bílá je vždy převažující barvou na spodní straně trupu, částech končetin, tlapách a části znaků na obličeji. Na přední straně hlavy lysina a nebo límec nebo skvrna na šíji jsou atraktivní a přijatelné. Malamut má plášť a skvrny rozkládající se po trupu nebo nerovnoměrné skvrny jsou nežádoucí.
 
                                                                        

VELIKOST, PROPORCE, MOHUTNOST: jedinci tohoto plemene dorůstají velikosti v určitém rozsahu.

Požadovaná ideální velikost je:
Psi: kohoutková výška 63,50 cm
Feny: kohoutková výška  58,40 cm
hmotnost psa se pohybuje  v rozmezí 39-40kg, feny 29-30 kg.
 
Hodnocení velikosti by však nemělo převažovat nad celkovým hodnocením typu, správných proporcí, pohybu a ostatních funkčních znaků. Jsou-li posuzovaní psi shodní co do typu, proporcí, pohybu, dá se přednost psovi, který se nejvíce blíží ideální velikosti. Hloubka hrudníku odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky psa, nejhlubší místo hrudníku se nachází hned za hrudními končetinami. Délka trupu od ramene po vrchol kosti sedací přesahuje kohoutkovou výšku psa. Trup nesmí být přehnaně těžký a kosti musí být v dobrém poměru k velikosti.

DŮLEŽITÉ UPOZORŇĚNÍ:

Při posuzování aljašských malamutů se klade největší důraz na jejich funkčnost jako saňového psa při přepravě hmotných nákladů v arktických podmínkách. Stupeň penalizace vad psa musí být v přímé úměrnosti s velikostí odchylky od popisu ideálního malamuta a v přímé úměrnosti s tím, jak daná vada skutečně nepříznivě ovlivňuje funkčnost a pracovní výkon psa. Končetiny malamuta musejí vykazovat mimořádnou pevnost a mimořádnou sílu při pohybu vpřed. Jakoukoliv křehkost či ochablost končetin, tlap, předních či zadních, v postoji či v pohybu je třeba hodnotit jako vážnou vadu. Za takovou vadu se považuje například jakákoliv odchylka od ideálního postavení končetin, kravský postoj, nesprávně postavené nadprstí, strmé plece, nedostatečné úhlení, jakkoliv nevyvážený, nedostatečně vydatný a plynulý krok, příliš vysoké končetiny, mělký hrudník, těžkopádnost, jemná kostra a nedostatečná harmonie proporcí.

VADY:
Všechny odchylky od výše uvedených bodů se hodnotí jako vada; hodnocení vady by mělo přesně odpovídat stupni dané odchylky od ideálu.

DISKVALIFIKACE: modré oči
Samci musejí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku
 

 

 
TOPlist